Jižní Súdán je nejnovějším vzniklým samostatným státem na světě. Vznikl v roce 2012 poté, co se odtrhl od svého severního souseda Súdánu. Jižní Súdán se rozkládá na ploše 650 000 km2.  Je tedy přibližně 3,5 krát menší, než Súdán. Osu území státu tvoří řeka Bílý Nil, která protéká také hlavním městem Súdánu. V Chártúmu (hlavním městě Súdánu) se do ní vlévá Modrý Nil – společně tak vytváří Nil, který je délkou 6 695 km v pořadí druhou nejdelší řekou světa. V místě, kde Nil opouští území Súdánu, postavili v 70. letech 20. století Egypťané Asuánskou vodní nádrž.
africká armáda
Obě země jsou velmi rozdílné. Zatímco v nejjižnějších částech Jižního Súdánu se pohybují roční srážkové úhrny až okolo 1 000 mm, na severní hranici Súdánu nepřesahují zpravidla 100 mm. Sever státu je tak typickou pouští, zatímco na jihu se rozkládají savany, které jsou však ohroženy desertifikací – díky zemědělskému využití (pastvě zvířat) se savana nestačí obnovovat a pomalu se mění v poušť. Tento problém je typický pro jižní okraj Sahary, která se nazývá Sahel. Zemědělské plochy tvoří na východě Jižním Súdánu právě pastviny a louky. Tropický ráz podnebí Jižního Súdánu dokazuje také fakt, že rozdíl mezi průměrnými teplotami v lednu a červenci je pouze 3 °C.
vlajka s hvězdou
Pokud bychom v přírodních podmínkách hledali podobnosti, můžeme se soustředit na výšku nejvyšších hor obou států. Nejvyšší hora Súdánu  Dž. Marra (3 088 m. n. m.) se nachází v pohoří Darfúr. Podobnou nadmořskou výšku má nejvyšší hora Jižního Súdánu Kinyeti (3 187 m. n. m.), která leží jižně od hlavního města. Vyhlášení nezávislosti však předcházela vleklá a krvavá válka. Její příčinou je především spor o ropu, která se těží podél hranice mezi těmito státy. Většina ložisek leží na jihosúdánské straně hranice. Problémem Jižního Súdánu je ale to, že nemá přístup k moři a k vývozu ropy musí použít jediný velký súdánský přístav Búr Sudán.
 

Jižní Súdán – nejmladší stát světa
3.8 (76.67%)6